Prof. MUDr. Jiří Tichý, DrSc. pětaosmdesátiletý
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(2): 252
Kategorie:
Personalia
Profesor Jiří Tichý se narodil 6. 4. 1929 v Praze a promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy roku 1953. Po několikaleté praxi v Ústí nad Labem, Karlových Varech a Terezíně získal v roce 1959 místo sekundáře na neurologické klinice a později vědeckého pracovníka v Laboratoři pro patofyziologii nervové soustavy Neurologické kliniky akademika Hennera. Profesor Tichý je především brilantní klinik s fenomenální znalostí neurologické propedeutiky, jejímuž rozvoji se v prvních letech své profesní kariéry věnoval. Téměř od začátku svého působení na neurologické klinice se profesor Tichý zabýval likvorologií a také několik dekád vedl likvorologickou laboratoř neurologické kliniky. V 80. letech profesor Tichý rozšířil svoje aktivity o manuální medicínu a jako první neurolog začal spolupracovat s fyzioterapeutkou L. Mojžíšovou.
Výzkumně se profesor Tichý systematicky věnoval studiu lipidů v mozkomíšním moku a jejich srovnávání s lipidy séra. Je autorem originálních metod extrakce likvorových lipidů, chromatografie polárních a neutrálních lipidů na tenkých vrstvách s kvantitativní denzitometrií, publikoval práce o složení mastných kyselin v jednotlivých třídách lipidů pomocí plynové chromatografie a zejména jeho způsob chromatografického dělení esterů cholesterolu podle stupně nenasycenosti mastných kyselin ve srovnání s plynovou chromatografií byl mezinárodně uznán. Cenné zkušenosti získal pobytem u profesora Svennerholma v Göteborgu. V roce 1965 obhájil kandidátskou dizertační práci na téma „Cholesterol v mozkomíšním moku“ a roku 1969 doktorskou dizertační práci „Cholesterol v CNS“. Vědeckovýzkumná a publikační činnost profesora Tichého obsahuje více než 200 původních, přehledových a sborníkových článků, dvě monografie (z toho jedna v zahraničí), čtyři kapitoly v kolektivních monografiích a dvě učebnice. Hlavní tématikou prací byla neurochemie a likvorologie a v posledních letech lateralita a hemisferální dominance.
Habilitace nestraníka Jiřího Tichého se (přes opakované návrhy profesora Vymazala) uskutečnila až v roce 1988 a roku 1990 byl jmenován profesorem pro obor neurologie. V roce 1990 byl profesor Tichý ustanoven přednostou Neurologické kliniky 1. LF UK a FN II v Praze a stejného roku zvolen i děkanem 1. LF UK. V době jeho přednostenství bylo v prostorách neurologické kliniky vybudováno oddělení magnetické rezonance, otevřena jednotka intenzivní péče a hlavně se rozšířily možnosti dalšího rozvoje neurologie, protože profesor Tichý podporoval nastupující generaci lékařů. Profesor Tichý byl prvním předsedou oborové rady pro postgraduální studium v oboru neurovědy na UK a prošel řadou funkcí ve vědeckých radách MZ, UK, ČSAV, IPVZ a 1. LF. Po roce 2000 profesor Tichý působil 10 let jako výkonný místopředseda Spolku absolventů a přátel Univerzity Karlovy. V roce 2009 obdržel profesor Jiří Tichý Purkyňovu cenu, nejvyšší ocenění České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Profesor Tichý je znám i jako zakladatel a umělecký vedoucí dixielandu 1. LF UK. Jiří Tichý svoje hudební nadání realizoval nejen hraním na trubku v Lékařském dixielandu, ale také hudebními improvizacemi na mnoho dalších nástrojů. Starší členové neurologické kliniky rádi vzpomínají, jak je Jiří Tichý při různých oslavách mnoho hodin bavil hrou na akordeon a zpěvem. A pro dokreslení dodáváme, že Jiří Tichý v 60. letech strávil několik dlouhých plaveb na zámořských lodích jako lodní lékař.
Jiří Tichý je odchovancem Sokola a celoživotní sportovec. Asi díky sportovní nátuře a celoživotnímu elánu se profesor Tichý dožívá v dubnu letošního roku 85 let v plné intelektuální svěžesti a v dobré fyzické kondici. Blahopřejeme.
Karel Šonka a Evžen Růžička
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2014 Číslo 2
Nejčtenější v tomto čísle
- Autonomní dysreflexie – závažná komplikace u pacientů po poranění míchy
- Syndrom Dravetové: těžká myoklonická epilepsie v časném dětství – kazuistiky
- Normativní hodnoty parametrů vedení pro nervus ulnaris a nervus medianus měřené standardizovaným způsobem
- Neuromodulace