Hladiny anti-Mülleriánského hormonu v séru při roztroušené skleróze – multicentrická případová kontrolní studie

English version

Autoři: M. Mehrpour ¹; F. Taherian ²; P. Arfa-Fatollahkhani ²; A. N. Moghadasi ³; S. Mokhtar ⁴; H. Keivani ⁵
Působiště autorů: Department of Neurology, Firoozgar Hospital, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ¹; Department of Neurology, Rasoul-e-Akram Hospital, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ²; MS Research Center, Neuroscience Institute, Tehran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ³; Department of Infertility, Avicenna Infertility Center, Tehran, Iran ⁴; Department of Virology, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ⁵
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(2): 199-202
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018199

Souhrn

Úvod:
Roztroušená skleróza (RS) je považována za zánětlivé demyelinizační onemocnění s trojnásobným rizikem výskytu u žen v plodném věku, které u pacientek vzbuzuje nepříznivé obavy související s těhotenstvím. Naším cílem bylo objasnit vzájemný vztah mezi hladinou anti-Mülleriánského hormonu (AMH) a klinickými a gynekologickými charakteristikami pacientek s relaps-remitentní RS (RR RS).

Metody:
Do studie bylo postupně zařazeno 50 pacientek s RR RS a 50 zdravých kontrolních subjektů odpovídajícího věku z řad nemocničního personálu. U všech subjektů byly vyhodnoceny sérové hladiny AMH metodou ELISA. Pro vyhodnocení kvantitativních proměnných byly použity t-test a Mann-Whitneyův U test. Pro kvalifikaci proměnných byly použity Pearsonův chí-kvadrát test a Fisherův exaktní test. U hodnot AMH byla provedena regresní analýza.

Výsledky:
Průměrná (± SD) hladina AMH u skupiny pacientek činila 3,12 ± 3,6 a u kontrolní skupiny 3,65 ± 2,06. Regresní analýza odhalila významný rozdíl v hodnotách AMH mezi případovou a kontrolní skupinou (p = 0,034). U pacientek nebyl zjištěn žádný významný vliv aktivity onemocnění a léčby na hladinu AMH. V obou skupinách byl jediným demografickým faktorem, který predikoval hodnoty AMH, věk (p = 0,001).

Závěr:
Z výsledků vyplývá, že hodnoty AMH v séru byly výrazně nižší u pacientek s RS, avšak toto zjištění nemá nutně vliv na plodnost.

Klíčová slova:
anti-Mülleriánský hormon – neplodnost – roztroušená skleróza

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Chen YH, Lin HL, Lin HC. Does multiple sclerosis increase risk of adverse pregnancy outcomes? A population-based study. Mult Scler 2009; 15(5): 606– 612. doi: 10.1177/ 1352458508101937.

2. Greer JM, McCombe PA. Role of gender in multiple sclerosis: clinical effects and potential molecular mechanisms. J Neuroimmunol 2011; 234(1– 2): 7– 18. doi: 10.1016/ j.jneuroim.2011.03.003.

3. Cavalla P, Rovei V, Masera S et al. Fertility in patients with multiple sclerosis: current knowledge and future perspectives. Neurol Sci 2006; 27(4): 231– 239.

4. Dahl J, Myhr KM, Daltveit AK et al. Planned vaginal births in women with multiple sclerosis: delivery and birth outcome. Acta Neurol Scand Suppl 2006; 183: 51– 54.

5. Hellwig K, Brune N, Haghikia A et al. Reproductive counselling, treatment and course of pregnancy in 73 German MS patients. Acta Neurol Scand 2008; 118(1): 24– 28. doi: 10.1111/ j.1600-0404.2007.00978.x.

6. Cocco E, Sardu C, Gallo P et al. Frequency and risk factors of mitoxantrone-induced amenorrhea in multiple sclerosis: the FEMIMS study. Mult Scler 2008; 14(9): 1225– 1233. doi: 10.1177/ 1352458508094882.

7. Cil AP, Leventoğlu A, Sönmezer M et al. Assessment of ovarian reserve and Doppler characteristics in patients with multiple sclerosis using immunomodulating drugs. J Turk Ger Gynecol Assoc 2009; 10(4): 213– 219.

8. Bhide P, Homburg R. Anti-Müllerian hormone and polycystic ovary syndrome. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2016; 37: 38– 45. doi: 10.1016/ j.bpobgyn.2016.03.004.

9. Thöne J, Kleiter I, Stahl A et al. Relevance of endoglin, IL-1α, IL-1β and anti-ovarian antibodies in females with multiple sclerosis. J Neurol Sci 2016; 362: 240– 243. doi: 10.1016/ j.jns.2016.01.057.

10. Sepúlveda M, Ros C, Martínez-Lapiscina EH et al. Pituitary-ovary axis and ovarian reserve in fertile women with multiple sclerosis: a pilot study. Mult Scler 2016; 22(4): 564– 568. doi: 10.1177/ 1352458515602339.

11. Thöne J, Kollar S, Nousome D et al. Serum anti-Müllerian hormone levels in reproductive-age women with relapsing-remitting multiple sclerosis. Mult Scler 2015; 21(1): 41– 47. doi: 10.1177/ 1352458514540843.

12. Cambil-Martín J, Galiano-Castillo N, Muñoz-Hellín E et al. Influence of body mass index on psychological and functional outcomes in patients with multiple sclerosis: a cross-sectional study. Nutr Neurosci 2016; 19(2): 79– 85. doi: 10.1179/ 1476830514Y.0000000156.

13. Kvistad SS, Myhr KM, Holmøy T et al. Body mass index influence interferon-beta treatment response in multiple sclerosis. J Neuroimmunol 2015; 288: 92– 97. doi: 10.1016/ j.jneuroim.2015.09.008.

14. Taylor KL, Hadgkiss EJ, Jelinek GA et al. Lifestyle factors, demographics and medications associated with depression risk in an international sample of people with multiple sclerosis. BMC Psychiatry 2014; 14: 327. doi: 10.1186/s12888-014-0327-3.

15. Nielsen NM, Jørgensen KT, Stenager E et al. Reproductive history and risk of multiple sclerosis. Epidemiology 2011; 22(4): 546– 552. doi: 10.1097/ EDE.0b013e31821c7adc.