Předoperační výkony v oblasti vizuální paměti jako prediktivní faktor kognitivních změn po hluboké mozkové stimulaci subthalamického jádra u Parkinsonovy nemoci

English version

Autoři: Z. Hummelová ^1,2; M. Baláž ¹; E. Janoušová ³
Působiště autorů: 1stDepartment of Neurology, Faculty of Medicine of Masaryk University and St. Anne’s University Hospital in Brno ¹; Department of Public Health, Faculty of Medicine of Masaryk University, Brno ²; Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine of Masaryk University, Brno ³
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(6): 680-686
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2016680

Souhrn

Cíl:
Hluboká mozková stimulace subthalamického jádra (DBS STN) je považována za klinicky přínosnou metodu léčby příznaků pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci. Avšak i přes striktní dodržení vstupních kritérií může mít negativní dopad na kvalitu kognitivních funkcí. Cílem našeho výzkumu bylo nalézt prediktivní neuropsychologické faktory, které by již před DBS STN mohly signalizovat riziko zhoršení kognitivních funkcí po implantaci.

Soubor a metodika:
Výzkumný soubor byl tvořen 46 pacienty s idiopatickou Parkinsonovou nemocí (průměrný věk v době zákroku 59,61 let; SD = 7,06), kteří absolvovali neuropsychologické vyšetření před a po implantaci DBS STN. Neuropsychologická testová baterie zahrnovala zkrácenou verzi Wechslerovy intelektové škály, Mattisovu škálu demence, Seznam slov, Reyovu-Osterriethovu komplexní figuru, Stroopův test a zkoušky verbální fluence.

Výsledky:
Jako senzitivní prediktivní faktor ve vztahu k riziku kognitivních změn po implantaci DBS STN se prokázala kvalita vizuální paměti, kdy před implantací zjištěná úroveň vizuální paměti statisticky významně negativně korelovala s poklesem kognitivních výkonů v neuropsychologických testech po implantaci.

Závěr:
Nízké výkony v oblasti vizuální paměti před implantací mohou poukazovat na zvýšené riziko kognitivních změn po implantaci DBS STN u Parkinsonovy nemoci. Předpokládáme, že změny vizuální paměti odráží progresi degenerativního procesu u Parkinsonovy nemoci do dalších oblastí mozku mimo frontostriatální okruh, zejména do posteriorních temporoparietálních oblastí.

Klíčová slova:
hluboká mozková stimulace – subthalamické jádro – Parkinsonova nemoc – kognitivní změny – predikce kognitivních deficitů – vizuální paměť

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Witt K, Daniels Ch, Reiff J, et al. Neuropsychological and psychiatric changes after deep brain stimulation for Parkinson’s disease: a randomized multicentre study. Lancet Neurol 2008;7(7):605– 14. doi: 10.1016/ S1474-4422(08)70114-5.

2. Baláž M, Rektor I. Neuropsychologické a kognitivní vlivy hluboké mozkové stimulace subthalamického jádra u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Neurol Praxi 2008;9(5):305– 7.

3. Benabid AL, Chabarde S, Mitrofanis J, et al. Deep brain stimulation of the subthalamic nucleus for the treatment of Parkinson’s disease. Lancet Neurol 2009;8(1):67– 81. doi: 10.1016/ S1474-4422(08)70291-6.

4. Massano J, Garrett C. Deep brain stimulation and cognitive decline in Parkinson’s disease: a clinical review. Front Neurol 2012;3:66. doi: 10.3389/ fneur.2012.00066.

5. Castrioto A, Lhommeé E, Moro E, et al. Mood and behavioural effects of subthalamic stimulation in Parkinson’s disease. Lancet Neurol 2014;13(3):287– 305. doi: 10.1016/ S1474-4422(13)70294-1.

6. Kim HJ, Jeon BS, Paek SH, et al. Long-term cognitive outcome of bilateral subthalamic deep brain stimulation in Parkinson’s disease. J Neurol 2014;261(6):1090– 6. doi: 10.1007/ s00415-014-7321-z.

7. Halpern CH, Rick JH, Danish SF, et al. Cognition following bilateral deep brain stimulation surgery of the subthalamic nucleus for Parkinson’s disease. Int J Geriatr Psychiatry 2009;24(5):443– 51. doi: 10.1002/ gps.2149.

8. Smeding HM, Speelman JD, Koning-Haanstra M, et al. Neuropsychological effects of bilateral STN stimulation in Parkinson’s disease: a controlled study. Neurology 2006;66(12):1830– 6.

9. Yágüez L, Costello A, Moriarty J, et al. Cognitive predictors of cognitive change following bilateral subthalamic nucleus deep brain stimulation in Parkinson’s disease. J Clin Neurosci 2014;21(3):445– 50. doi: 10.1016/ j.jocn.2013.06.005.

10. Abbound H, Floden D, Thompson NR, et al. Impact of mild cognitive impairment on outcome following deep brain stimulation. Summary for Parkinson’s disease. Parkinsonism Relat Disord 2015;21(3):249– 53. doi: 10.1016/ j.parkreldis.2014.12.018.

11. Říčan P, Šebek M, Vágnerová M. WAIS-R – Wechslerův inteligenční test pro dospělé – česká adaptace. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy 1983.

12. Randolph Ch, Mohr E, Chase TN. Assessment of intellectual function in dementing disorders: validity of WAIS-R short forms for patients with Alzheimer’s, Huntington’s and Parkinson’s disease. J Clin Exp Neuropsychol 1993;15(5):743– 53.

13. Pedraza O, Lucas JA, Smith GE, et al. Robust andExpanded Norms for the Dementia Rating Scale. ArchClin Neuropsychol 2010;25(5):347– 58. doi: 10.1093/ arclin/ acq030.

14. Wechsler D. Wechslerova paměťová škála. 3. vyd. Česká experimentální verze. Brno: Psychodiagnostika s.r.o. 1999.

15. Meyers JE, Meyers KR. Rey Complex Figure Test and Recognition Trial. Professional Manual. Odessa, Fl: Psychological Assessment Resources, Inc. 1995.

16. Golden JC, Freshwater SM. Stroop Color and Word Test. Adult Version. A Manual for Clinical and Experimental Uses. Wood Dale, IL: Stoelting Co 2002.

17. Preiss M, Bartoš A, Čermáková R, et al. Neuropsychologická baterie Psychiatrického centra Praha. 3. vyd. Praha: Psychiatrické centrum Praha 2012.

18. Leentjens AF, Verhey FR, Lousberg R, et al. The validity of the Hamilton and Montgomery-Asberg depression rating scales as screening and diagnostic tools for depression in Parkinson’s disease. Int J Geriatr Psychiatry 2000;15(7):644– 9.

19. Castelli L, Perozzo P, Zibetti M, et al. Chronic deep brain stimulation of the subthalamicus nucleus for Parkinson’s disease: effects on cognition, mood, anxiety and personality traits. Eur Neurol 2006;55(3):136– 44.

20. Moretti R, Torre P, Antonello M, et al. Neuropsychological changes after subthalamic nucleus stimulation: a 12 month follow-up in nine patients with Parkinson’s disease. Parkinsonism Relat Disord 2003;10(2):73– 9.

21. Telecká S, Baláž M, Rektorová I, et al. Jeden rok po hluboké mozkové stimulaci pacientů s Parkinsonovou nemocí – neuropsychologické výsledky. Cesk Slov Neurol N 2010;73/ 106(1):57– 61.

22. Denheyer M, Kiss ZH, Haffender AM. Behavioural effects of subthalamic deep brain stimulation in Parkinson’s disease. Neuropsychologia 2009;47(14):3203– 9. doi: 10.1016/ j.neuropsychologia.2009.07.022.

23. Azulay JP, Witjans T, Eusebio A. Effect of subthalamic deep brain stimulation on non-motor fluctuations in Parkinson’s disease. J Neural Transm 2013;120(4):655– 7. doi: 10.1007/ s00702-012-0958-9.

24. Ray N, Strafella AP. Dopamine, reward, and frontostriatal circuitry in impulse control disorders in Parkinson’s disease: insight from functional imaging. Clin EEG Neurosci 2010;41(2):87– 93.

25. Svenningsson P, Westmann E, Aarsland D. Cognitive impairment in patiens with Parkinson’s disease: diagnosis, biomarkers, and treatment. Review. Lancet Neurol 2012;11(8):697– 707. doi: 10.1016/ S1474-4422(12)70152-7.

26. McKinlay A, Grace RC, Darlymple-Alford JC, et al. Characterics of executive function impairment in Parkinson’s disease patients without dementia. J Int Neuropsychol Soc 2010;16(2):268– 77. doi: 10.1017/ S13556177099 91299.

27. Hummelová Z, Janoušová E. Limity zkoušky verbální fluence v diferenciální diagnostice neurologických onemocnění. Cesk Slov Neurol N 2014;77/ 110(4):487– 92.