Validační studie a představení nového testu porozumění větám TEPO pro děti ve věku 3–8 let

Overview

Cíl: Schopnost porozumění může být narušena u dětí s neurovývojovými poruchami, mezi které řadíme např. vývojovou dysfázii, poruchu autistického spektra, poruchu pozornosti či poruchu učení. Cílem tohoto článku je představit nový test porozumění TEPO, který je určen ke zhodnocení porozumění větám u dětí v rozmezí 3–8 let věku. Soubor a metodika: Sběr dat probíhal v období 2018–2021, základní soubor 863 dětí byl tvořen dětmi zdravými (n = 335), dětmi s artikulační poruchou (n = 296) a dětmi s vývojovou dysfázií (n = 232). Normy byly validovány na dětech bez vývojové jazykové poruchy a jsou definovány po 3 měsících věku pomocí percentilových pásem. Pásmo deficitu je stanoveno výkonem ≤ 5. percentilu. Výsledky: Byly prokázány významná dia­gnostická validita testu (diskriminace napříč věkem ve skupinách dětí zdravých a dětí s artikulační poruchou ve srovnání se skupinou dětí s jazykovou poruchou byla statisticky významná; p < 0,001), souběžná validita (rs= 0,826; rs= 0,863) i vnitřní validita (Cronbachovo a = 95), vysoká senzitivita i specificita (82,4–100 %; 87–100 %). Stanoveny byly také negativní a pozitivní prediktivní hodnota a hraniční skór. Závěr: TEPO má potenciál vyšetřit porozumění u dětí u všech základních dia­gnóz, u kterých se porucha porozumění vyskytuje. Umožňuje také částečně diferenciálně-dia­gnosticky odlišit patomechanizmus poruchy, tedy zdali chyby v porozumění vznikají na základě obtíží v porozumění lexikálním či gramaticko-syntaktickým strukturám.

Klíčová slova:

vývojová dysfázie – diagnostika porozumění – test porozumění TEPO

Úvod

Primární úlohou klinického logopeda je kvalitně vedená terapie, kterou je nutné založit na výstupech z přesné a cílené dia­gnostiky. Jednou z klíčových oblastí dia­gnostiky je posouzení úrovně porozumění. To platí obzvláště u dětí, které ve 3 letech ještě nemluví nebo jejichž vývoj se opožďuje, protože právě narušené porozumění patří mezi nejcitlivější prediktory vývojové dysfázie (VD) [1,2]. VD patří mezi dia­gnózy, které mají závažný dopad na schopnost osvojit si akademické dovednosti a také na oblast sociálního a emocionálního vývoje [3–6]. Prevalence VD se v anglofonních zemích uvádí 7,6 % [2].

Schopnost porozumění se vyvíjí od nejútlejšího věku. Děti se nejprve učí porozumět neverbálním složkám komunikace, nelingvistickému kontextu situace (melodii hlasu, výrazu obličeje, postuře těla, situačnímu kontextu), poté si osvojují dovednost porozumět lexikálně-sémantickému významu slov a vět, a nakonec také porozumět gramaticko-syntaktickým strukturám jazyka. Tato poslední komponenta porozumění se vyvíjí až do desátého roku věku [7], kdy dochází k ukončení vývoje porozumění gramatickým strukturám jazyka.

Mezi nejznámější dia­gnostické nástroje, které v ČR kliničtí logopedové tradičně využívají pro hodnocení porozumění u dětí do čtyř let, patří Stručný dotazník dětského slovníku (SDDS 16–42) [8] nebo ve slovenštině subtest Vyšetrenie porozumenia reči z Mnichovské funkční vývojové dia­gnostiky [9], který není přeložen do českého jazyka.

U dětí od 3,5–5,5 let můžeme využít subtest Porozumění gramatice (PG) z dia­gnostické baterie Dia­gnostika jazykového vývoje [10] a od 3–7 let Token test pro děti a dospělé (TT) [11]. U dětí od 4–9 let je možné využít adaptaci Heidelberského testu vývoje řeči [12], jež však není v ČR standardizována.

Foniatři využívají audiologické testy, které zohledňují porozumění jedno- a víceslabičným slovům u dětí od 3 let (index vnitřní informace řeči, dětský percepční test) [13].

Existují i nástroje pro dospělé pacienty, např. index rozumění v adaptovaném nástroji MASt.cz [14] a Test porozumění větám [15]. Českých originálních nástrojů je málo. Nově vznikl inovativní a původní český test ALBA [16,17]. Ten testuje porozumění tak, že testovaná osoba má na pokyn předvést šest gest, netestuje však samotné porozumění větám.

Klinický logoped by neměl být schopen pouze určit, zdali je schopnost porozumění deficitní, ale měl by být také schopen určit, proč tomu tak je, a definovat, které specifické dovednosti poruchu porozumění u dítěte zapříčiňují. Např. zdali je porozumění u dítěte narušeno kvůli obtížím v sociální oblasti, kvůli sníženému povědomí o významu slova, omezené slovní zásobě či kvůli nižší rychlosti zpracování řeči nebo neporozumění gramaticko-syntaktickým strukturám či deficitům v krátkodobé verbální paměti. Na základě zjištěné příčiny poruchy porozumění potom rodičům doporučuje jiné komunikační strategie i terapeutické postupy. Výše zmíněné standardizované nástroje dokáží spolehlivě určit, zdali se porozumění u dítěte nachází ve fázi deficitu, neurčí však příčinu tohoto stavu.

Cílem této práce je představit nový test TEPO, seznámit s výsledky validační studie a ukázat možnosti jeho využití při dia­gnostice poruchy porozumění klinickým logopedem.

Soubor a metodika

Charakteristika testu TEPO

Test TEPO byl vytvořen ve spolupráci klinických logopedů a lingvistů. V pilotní verzi obsahoval 80 položek v rámci 20 gramatických kategorií, které byly řazeny vývojově. Na ní bylo ověřeno, jaká délka testu je pro děti optimální a které gramatické kategorie jsou nejvíce citlivé. Po statistické analýze byl test zkrácen o 20 položek a upraveno pořadí položek dle výsledků dětí s vývojovou dysfázií, čímž se nám podařilo dosáhnout jejich lepší pozornosti a spolupráce.

Test je určen pro děti od 3 do 8 let věku. Obsahuje 60 položek rozdělených do 15 bloků. U dětí od 3 do 4 let je administrováno prvních 8 bloků, u dětí do 5 let prvních 12 bloků a u dětí starších 5 let je test administrován celý. Časová náročnost testu je 15 min. Je realizován v elektronické podobě. Vyhodnocení je generováno automaticky formou záznamového formuláře ve formátu pdf. Ten obsahuje všechny odpovědi dítěte, celkový počet bodů a vyhodnocení výsledků, jehož součástí je i počet žádostí dítěte o opakování položek, počet chyb a rozlišení, o jaký typ chyby se jedná (gramatická nebo sémantická).

Vyšetření začíná instrukcí: „Najdi správný obrázek.“ První administrovaná položka je cvičná. Examinátor spustí dítěti větu a dítě má za úkol vybrat ze čtyř obrázků ten správný. Ukázka testu TEPO je na obr. 1. Další tři obrázky obsahují chyby, které jsou sémantické či gramatické. Sémantická chyba poukazuje na neporozumění významu slova (dítě zamění hrníček s miskou). Gramatická chyba zase poukazuje na neporozumění gramatické či větné struktuře věty (místo na lžičku umístěnou v hrnku ukáže na lžičku položenou na hrnku) a je typická pro děti s VD.

Každý blok testuje se vzrůstající se náročností jeden typ větné struktury. Obsahuje vždy čtyři věty. Jednotlivé bloky testují porozumění sémantické kategorii existence, negace či množství a gramatickým kategoriím předložek, osobním, zvratným a přivlastňovacím zájmenům, dokonavému vidu, komparativu a dále větám účelovým, vztažným, stupňovacím, podmínkovým a objektovým.

Organizace testu do bloků umožňuje odlišit chyby systémové a nesystémové. Pokud dítě chybuje v jednotlivém bloku jen jednou, odkazuje to spíše na obtíže s pozorností než na obtíže v porozumění gramatické struktuře věty jako celku.

Zvláštní pozornost byla věnována délce vět v jednotlivých blocích. Pro děti do 4 let mají věty obsažené v testu průměrně tři slova, test pro děti do 5 let obsahuje v průměru 3,6 slova a v poslední části testu je průměrná délka vět 4,8 slova. Díky tomu, že věty jsou krátké, je možné odlišit děti s poruchou porozumění od dětí s deficity ve verbálně-akustické paměti.

Test TEPO je distribuován elektronicky formou aplikace nakladatelstvím Code Creator s. r. o. [18].

Metody sběru a analýzy dat

Sběr dat probíhal v rozmezí let 2018–2021 v běžných mateřských a základních školách a v ambulancích klinických logopedů. Podílelo se na něm sedm klinických logopedů a tři speciální pedagogové se specializací na logopedii. Všichni byli podrobně seznámeni s pravidly pro administraci testu, proškoleni a byla jim v době testování průběžně poskytována zpětná vazba.

Charakteristika výzkumného souboru

Výzkumný soubor (n = 863) byl tvořen dětmi zdravými (n = 335), dětmi s izolovanou artikulační poruchou (n = 296) a dětmi s VD (n = 232). Výběr dětí do výzkumného souboru reprezentuje typickou českou populaci dětí. Děti pocházely z větších i menších měst i obcí pěti krajů ČR (Moravskoslezského, Olomouckého, Jihomoravského, Středočeského a Prahy).

Vyhodnocení psychometrických parametrů testu (senzitivita a specificita testu, určení negativní a pozitivní prediktivní hodnoty a stanovení hraničního skóru) vycházelo z analýzy dat z celého datasetu. Tab. 1 obsahuje demografickou charakteristiku dětí.

Po statistické analýze dat došlo ke sloučení skupiny dětí zdravých a skupiny dětí s artikulační poruchou do souboru normativního, protože bylo statisticky potvrzeno, že děti s izolovanou artikulační poruchou neměly poruchu porozumění (tab. 2). Normativní data testu TEPO byla tvořena na základě statického zpracování výsledků této sloučené skupiny dětí.

Kritéria pro zařazení a vyloučení

Všechny děti byly před zařazením do jednotlivých skupin souboru vyšetřeny klinickým logopedem. Při prvním setkání všechny děti absolvovaly polostrukturovaný rozhovor, byly vyšetřeny testem slovní zásoby, fonologické smyčky a opakováním vět. Do skupiny číslo 1A byly zařazeny děti, u kterých klinický logoped nedia­gnostikoval žádnou logopedickou dia­gnózu, do skupiny 1B děti, u kterých klinický logoped dia­gnostikoval artikulační poruchu, ale vyloučil poruchu jazykovou. Do skupiny číslo 2 byly zařazeny děti s VD. Vyloučeny byly děti s mentálním, tělesným (typu dětská mozková obrna) a sluchovým postižením, poruchou autistického spektra i děti bilingvní.

Kriteriální validita testu TEPO byla hodnocena na základě srovnání se subtestem PG z Dia­gnostiky jazykového vývoje [10], která je aktuálně u knihkupců vyprodaná, a s TT [11], který je možné zakoupit od společnosti Propsyco (Otrokovice, ČR).

Metody analýzy dat

Byla provedena deskriptivní statistika u všech numerických i kategorických proměnných (průměr, medián, směrodatná odchylka, procenta). Pro vyhodnocení výsledků testů v rámci každé skupiny byly použity Wilcoxonův párový test a Spearmanův korelační koeficient. Pro vyhodnocení rozdílů mezi skupinami byl použit Mann-Whitneyho test pro dva výběry. Hraniční skór byl vypočítán pomocí Youdenova indexu a následně byly vypočítány senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 0,05. Pro statistické zpracování dat byl použit program Stata (StataCorp, College Station, TX, USA) verze 14.

Výsledky

Statistické porovnání výsledků dětí ze skupiny 1 zařazených do normativního souboru

Skupina 1A děti zdravé a 1B děti s artikulační poruchou byla sloučena, protože výsledky jejich testů nevykazovaly statisticky významný rozdíl. Jediný statisticky významný rozdíl byl zaznamenán u dětí starších 7 let. Zde děti ze skupiny 1A skórovaly v průměru o 1 bod lépe než skupina dětí 1B (p = 0,0043). Na obr. 2 lze vidět, že hodnoty skupiny 1A jsou vyšší ve srovnání se skupinou 1B, ale mediány výsledků vychází shodné. Pro hodnocení byl použit neparametrický pořadový test, který je schopen tento rozdíl v rozložení dat vyhodnotit. Rozdíl je vidět také na aritmetickém průměru v tab. 2.

Statistické porovnání výsledků dětí ze skupiny 1 a skupiny 2

Pomocí Mann-Whitneyho testu byly srovnány výsledky skupiny 1A + 1B a skupiny 2. Výsledky jsou zobrazeny v tab. 3 a na obr. 2. Z grafu lze vysledovat bodový nárůst u všech skupin v rámci věku. Nejstarší děti ze skupiny 1 dosahovaly téměř maximálního skóre. Napříč celým věkovým spektrem byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi skupinami 1 a 2 na hladině významnosti p < 0,001.

Validita testu

Obsahová validita

Po formální stránce byl test TEPO inspirován testem TROG 2 [19], který patří k nejuznávanějším testům porozumění v zahraničí. Tento test však nemohl být validován do českého jazyka z důvodu výrazných odlišností v gramatice. Po obsahové stránce se tedy jedná o původní český test, reflektující ty gramatické kategorie českého jazyka, které jsou pro porozumění u české populace dětí signifikantní.

Kriteriální validita

Souběžná validita testu byla hodnocena na základě srovnání testu TEPO se subtestem PG z Dia­gnostiky jazykového vývoje [10] a s TT [11].

V souboru 98 dětí, které ve věku 3,5–5,5 let byly současně testovány testem TEPO a subtestem PG, byla zjištěna vysoká korelace u všech variant testu TEPO dle věku.

Tatáž situace vznikla v souboru 31 dětí: ty byly ve věku 4,6–7,10 let, byly současně testovány testem TEPO a TT a byla zjištěna vysoká korelace. Výsledky jsou prezentovány v tab. 4.

Reliabilita

Test-retest reliabilita

Test-retest reliabilita byla hodnocena na základě opakovaného testování stejných osob s odstupem 3 měsíců. Testováno bylo 56 dětí ze souborů 1A a 1B. Neparametrickým párovým Wilcoxonovým testem bylo prokázáno, že nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi výsledky prvního a druhého testování (p = 0,1061). Pomocí Spearmanova korelačního koeficientu byla prokázaná velmi vysoká korelace na úrovni rs = 0,9440, p < 0,001.

Vnitřní reliabilita testu

Vnitřní reliabilita testu hodnotícího korelaci mezi jednotlivými položkami testu a vnitřní konzistencí položek byla analyzována pomocí párového Wilcoxonova testu (na hladině významnosti 0,05), Spearmanova korelačního koeficientu a Cronbachova alfa. Porovnávány byly liché (dále L) a sudé (dále S) položky u dětí ze skupin 1A a 1B.

Rozdíly mezi L a S položkami se pohybovaly od –6 do 8 bodů, v pásmu ± 2 se nacházelo 77,5 % dětí v celém souboru. Medián rozdílu byl 0 a nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi L a S položkami (p = 0,0546). Mezi L a S byla zjištěna významná závislost, rs= 0,89. Cronbachova alfa hodnotící vnitřní konzistenci položek a = 0,95.

Hraniční skór, senzitivita, specificita testu a prediktivní a negativní pozitivní hodnota

Z důvodu větší názornosti psychometrické charakteristiky testu jsou v tabulce 4 zachyceny výsledky dětí po 6 měsících věku. Senzitivita testu nám udává, zda má dia­gnostický nástroj dobrou schopnost rozpoznat skutečně nemocné osoby a specificita je schopnost rozeznat osoby bez nemoci. Ve všech věkových rozmezích a ve všech variantách testu byla prokázaná vysoká senzitivita i specificita testu, která byla odvozena od hraničního skóru a kromě jediného věku (60.–65. měsíc = 6.–15. percentil) odpovídá 5. percentilu.

V testu vyšla vysoká negativní prediktivní hodnota ve všech věkových kategoriích. Znamená to, že je vysoká pravděpodobnost, že děti, které skórují v testu nad kritickou hranicí, mají jen malou pravděpodobnost, že budou mít poruchu porozumění. Pozitivní prediktivní hodnota nám říká, že pokud dítě skóruje v pásmu deficitu, má narušené porozumění. S věkem tato pravděpodobnost stoupá; hodnoty zachycuje tab. 5.

Normativní data

K testu byla vytvořena z výsledků dat skupiny 1 podrobná normativní data, která jsou odstupňována pro každé 3 měsíce věku dítěte. Tato data jsou uvedena v testové příručce. Pro potřeby tohoto článku jsou prezentována ve zjednodušené podobě s odstupem jednoho roku věku v tab. 6.

Diskuze

Test TEPO je původním, inovativním testem s potenciálem detekovat děti s poruchami porozumění větné gramatice. Speciální pozornost jsme věnovali těm charakteristikám testu, které mohou ovlivnit validitu testu (délka testu, skladba testu, výběr specifických gramatických kategorií, ve kterých typicky chybují děti s poruchou porozumění na rozdíl od dětí bez poruchy porozumění).

Věku dítěte je přizpůsobena délka testu (počet položek). Test je možné administrovat ve třech variantách lišících se svojí délkou, která byla upravena tak, aby děti dokázaly udržet pozornost a aktivně spolupracovat. U dětí s těžším deficitem v oblasti porozumění je možné administrovat kratší verzi testu. Dále je možné testování rozdělit do dvou částí (aplikace uchovává výsledky nedokončeného testu z předchozího testování).

Cíleně byla volena i posloupnost gramatických jevů jednotlivých položek testu dle výsledků dětí s VD, díky čemuž dokážou tyto děti při testu déle spolupracovat.

Do pilotní, a tedy nezkrácené verze testu, byly zařazeny věty hodnotící porozumění pojmům vyjadřujícím množství, věty doplňkové, věty odporovací, věty s časovou posloupností a frazémy. Překvapivým zjištěním bylo, že např. v porozumění větám odporovacím (např. Tužka je dlouhá, ale není žlutá.) děti s VD chybovaly minimálně, a proto byly tyto věty z testu vyjmuty. Nepřekvapivě bylo pro děti velmi těžké porozumění frazémům (např. Odešla nám pračka.). Tato položka byla z testu také vyjmuta, protože odráží specifické sociálně kulturní zázemí, ve kterém se dítě pohybuje, a tudíž nemusí testovat porozumění, ale komunikační zvyklosti rodiny. Ukázalo se také, že testovat časovou posloupnost dějů, kdy měly děti za úkol rozpoznat, která situace se stala dříve (např. Holka si hrála s kočkou a pak kluk stavěl komín.), není u dětí s VD možné pomocí čtveřice dvojobrázků. I když děti časovou posloupnost pochopily, ukazovaly ji často chybně zdola nahoru, a ne naopak, protože měly obtíže s konceptem směrovosti.

Speciální pozornost byla věnována grafickému zpracování testových obrázků. Obrázky musely být mnohokrát upravovány a několikrát překresleny a zjednodušeny, aby nenesly více významů, neumožňovaly jiný výklad a byly co nejjednoznačnější. V pilotní fázi přípravy testů byly děti dotazovány a vysvětlovaly, proč zvolily tu nebo onu odpověď. Obrázky byly poté pozměňovány na základě těchto poznatků.

Zajímavé bylo také zjištění, že zejména velmi talentované děti mnohdy jednoduchou odpověď našly okamžitě, ale odmítaly ji akceptovat a snažily se najít jiné možné a současně komplikovanější řešení.

Zvažován byl také způsob výběru dětí do normativního souboru. Po pečlivém zvážení byly do tohoto souboru zařazeny pouze děti bez VD, a tedy bez poruchy porozumění. Tento metodologický postup je mj. založen na výzkumných závěrech Peñi et al [20]. Tato skupina autorů srovnávala složení dětí zařazených do normativních souborů 32 jazykových testů. Statistickými metodami byly porovnávány výsledné normy testů vytvořené ze souborů dětí zdravých s normami tvořenými ze souborů smíšených, do kterých byly zařazeny i děti s vývojovou jazykovou poruchou. Bylo prokázáno, že u dia­gnostických nástrojů, jejichž výzkumný soubor byl tvořen smíšenými skupinami dětí, je narušena validita testu. Jinými slovy, dia­gnostické nástroje, u kterých byl výzkumný soubor tvořen smíšenými skupinami, znesnadňují identifikaci dětí s jazykovými deficity a mají potenciál odhalit pouze děti s výrazným deficitem v oblasti porozumění.

Za zmínku stojí uvést, že v ČR byl v nedávné době stejným způsobem, tedy pouze na skupině zdravých dětí, validován např. TT pro děti a dospělé [11].

Jak již bylo zmíněno výše v textu, klinický logoped má aktuálně k dispozici dva české standardizované testy určené k dia­gnostice porozumění u dětí. Následující text se věnuje jejich srovnání s testem TEPO.

První z nich, subtest PG [10], obsahuje čtyři části zaměřené na porozumění gramatickým jevům: předložky, množné číslo, pády a slovosled a shoda. Celkem obsahuje 22 položek. Děti ukazují na správný obrázek a podobně jako v testu TEPO jsou položky krátké. Rozdíl spočívá v tom, že v subtestu PG děti vybírají správnou odpověď ze dvou obrázků, kdežto v testu TEPO ze čtyř. Subtest PG má potenciál dobře odlišit děti s těžkou poruchou porozumění. Test TEPO má tento potenciál také, odliší však i děti s podprůměrným výsledkem v oblasti porozumění, a to vč. kvalitativního zhodnocení, zdali se jedná o chyby sémantické, či gramatické, což je důležité pro plánování dalšího terapeutického postupu.

Úskalím tohoto subtestu je způsob zpracování normativních dat. Ta byla získávána z jedné skupiny longitudinálně sledovaných dětí. Omezená velikost výzkumného souboru navíc umožnila vytvoření poměrně širokých věkových pásem s odstupem 6 měsíců, což je zejména u dětí mladších pěti let pro klinické logopedy nedostačující. Subtest PG je určen pro věkové rozmezí 3,5–5,5 let, test TEPO je možno využít pro širší věkové pásmo – od 3 do 8 let věku dítěte.

Druhý standardizovaný test, TT [11], byl původně navržen pro hodnocení dospělých osob s afázií. Výzkumné studie však potvrdily jeho klinickou užitečnost i pro detekci poruch porozumění u dětí s dysfázií a se specifickými poruchami učení [21], dětí a dospívajících s kraniotraumaty s nebo bez afázie [22]. Verze pro děti obsahuje 35 položek. Dítě má za úkol manipulovat dle zadání s žetony různých tvarů, velikostí a barev. Test také ve zcela omezené míře zjišťuje porozumění gramatickým a sémantickým strukturám, protože manipulace s žetony je specificky vázána pouze na určité sémantické pojmy a porozumění gramatice se věnuje pouze jeden z šesti testových bloků. V prvním bloku je instrukce obsahující jednu informaci a s každým dalším blokem se prodlužuje o další prvek, takže v bloku číslo pět je již testováno porozumění šesti prvkům v řadě za sebou a obsahuje v průměru devět slov. Tento test tedy spíše než porozumění hodnotí kapacitu verbálně-akustické paměti a také intelektové schopnosti. U dětí s VD bývá narušeno pochopení významů slov a symbolů [5]. To se velmi často týká i rozlišování a pojmenování barev a tvarů. Z toho důvodu nemusí TT u dětí s VD přinášet dostatečně přesné výsledky úrovně porozumění. Test TEPO má oproti TT většinu testových položek krátkých. Pokud dítě chybuje ve větách obsahujících větší počet slov, je na místě doplnit dia­gnostiku zaměřenou na verbálně akustickou paměť, např. test Opakování vět či reprodukci příběhu.

Konstrukce testu TEPO byla tedy záměrně volena tak, aby postihla ty oblasti testování poruchy porozumění, které nebyly cíleně hodnoceny jinými dostupnými nástroji. Administrace tohoto testu klinickými logopedy je doporučena v klinicko-logopedickém standardu péče pro děti s vývojovou dysfázií.

Závěr

Nově vzniklý test TEPO, test porozumění, je standardizován pro českou populaci dětí ve věku 3–8 let. Je jednoduše administrovatelný, časově nenáročný a vhodný pro testování porozumění u dětí s neurovývojovými poruchami a symptomatickými poruchami řeči a jazyka. Je navržen tak, aby odlišil obtíže v porozumění gramatickým či sémantickým kategoriím a odlišil chyby systémové a nesystémové. Dokáže detekovat děti s jednoznačným deficitem v oblasti porozumění. Jeho hlavním potenciálem je však schopnost definovat narušenou oblast poruchy porozumění a napomoci tak klinickým logopedům při plánování terapeutického postupu.

Etické aspekty

Práce byla provedena ve shodě s Helsinskou deklarací z roku 1975 a jejími revizemi v letech 2004 a 2008. Studie byla schválená Etickou komisí pro multicentrická hodnocení, Vítkovická nemocnice a. s. pod číslem jednacím: EK/98a/2018 dne 5. 6. 2018.

Grantová podpora

Studie byla ve svém úvodu podpořena interním grantem VAVIA AGEL.

Poděkování

Autoři by chtěli poděkovat všem zúčastněným osobám za pomoc při sběru dat, testování dětí, mateřským a základním školám a dětským praktickým lékařům za spolupráci. Děkujeme za velkou trpělivost doc. Ing. Haně Tomáškové, která nám prováděla statistiku a doc. Mgr. Světlaně Kapalkové za její cenné postřehy a rady při tvorbě testu. Velmi si vážíme také námětů a připomínek obou recenzentů.

Konflikt zájmů

Autorka 1 i autorka 2 jsou spolumajitelkou licence k testu TEPO. Autorky testu jsou v obchodním vztahu s nakladatelstvím Code Creator s.r.o, které je vydavatelem a distributorem testu. Vzájemné vztahy mezi autorkami jsou právně ošetřeny.

Mgr. Gabriela Solná
Neurologické oddělení
AGEL – Vítkovická nemocnice
Zalužanského 1192/15
703 00 Ostrava-Vítkovice
e-mail: g.solna@email.cz
Přijato k recenzi: 8. 6. 2022
Přijato do tisku: 3. 11. 2022