Stanovisko Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy
Autoři:
Dr. Mu Tomáš Nežádal, Ph.D.
Působiště autorů:
Neurologické oddělení, ÚVN – VFN Praha, Institut neuropsychiatrické péče, 1. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2022; 85(3): 263-265
Kategorie:
Doporučené postupy
České neurologické společnosti ČLS JEP k personálnímu a technickému vybavení Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy a ke způsobu organizace jejich sítě se zaměřením na biologickou léčbu migrény
Za výbor Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP:
Historické zdůvodnění existence center biologické léčby
Biologická léčba (BL) byla v léčbě ně kterých neurologických onemocnění zavedena do klinické praxe v ČR na začátku 21. století. Cena biologických léků byla (a stále zůstává) vysoká vzhledem k nákladným biotechnologickým postupům spojeným s výrobou komplexních molekul biologik (např. monoklonálních protilátek), a proto byla zřízena centra biologické léčby jako způsob koncentrace této nové, specifické a velmi nákladné terapie v omezeném počtu center. Důvody vedoucí ke vzniku center BL zahrnovaly kromě medicínských důvodů (expertíza zdravotníků, personální, technické a věcné zázemí atd.) také snahu o smysluplnou regulaci alokace finančních zdrojů. V současnosti je BL široce využívána v terapii RS (MS centra).
Biologická léčba v terapii migrény
V roce 2019 byla BL rozšířena i do oblasti léčby migrény. Byl registrován erenumab – první monoklonální protilátka zaměřená proti receptoru calcitonin gene-related peptidu (CGRP), který představuje důležitou strukturu v patogenezi migrény. Od roku 2020 postupně následovala registrace dalších monoklonálních protilátek (fremanezumab, galkanezumab a eptinezumab), které cílí přímo na ligand CGRP. BL migrény je první specifickou profylaktickou léčbou migrény, která je výrazně účinnější než standardní způsoby léčby, a představuje proto zásadní mezník v léčbě tohoto vysoce hendikepujícího onemocnění s významnou socioekonomickou zátěží.
Migréna a její socioekonomický dopad
Prevalence migrény se v populaci ČR pohybuje kolem 12 % (muži 7 %, ženy 16 %). Závažnou formou je chronická migréna, která má prevalenci 1,5–2,2 %, přičemž její podíl ze všech případů migrény činí 8 %. Její výskyt je závislý na pohlaví i věku.
V produktivním věku mezi 20. a 50. rokem dosahuje prevalence u žen 2–3násobku prevalence u mužů [1].
Migréna vede k tzv. „disabilitě“, což je označení pro neschopnost vykonávat práci nebo se účastnit obvyklých denních aktivit. V oblasti bolestí hlavy je její nejsnazší kvantifikací např. počet ztracených dní (v zaměstnání, v domácnosti nebo pro volnočasové aktivity) za poslední 3 měsíce nebo ji lze vyjádřit pomocí škál k měření kvality života. V analýzách Global Burden Diseases (GBD) provedených Světovou zdravotnickou organizací je používáno měřítko samotné disability vyjádřené pomocí YLDs (počet let s disabilitou).
Dle výsledků GBD 2016 byla migréna druhou nejčastější příčinou disability (procento ze všech YLDs) a dokonce první příčinou disability ve věkové skupině do 50 let věku. Nejvíce zatěžující byly bolesti hlavy (migréna a tenzní typ bolesti hlavy) ve věkové skupině 35–40 let. Celosvětová věkově standardizovaná hodnota YLDs (YLDs/ 100 000 obyvatel) činila 777,6 (95 % CI: 500,4–1083,6) pro ženy a 422,3 (95 % CI: 274,3–586,7) pro muže. Pro ČR byla dle GBD vypočtena hodnota prevalence migrény 1,7 milionu s 81 407 YLDs [2].
Finanční zátěž migrény je přestavována přímými a nepřímými náklady. Přímé náklady zahrnují veškeré výdaje na ambulantní i lůžkovou péči: nefarmakologické intervence, léčiva (vč. volně prodejných) a zdravotnický materiál. Nepřímé náklady plynou ze snížené pracovní produktivity pacienta či absence v pracovním procesu [1,2].
Výhody a limitace centrové péče v léčbě bolestí hlavy v České republice
Biologická léčba migrény je v ČR vázána na Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy (Centra BH), která zajišťují prostor pro akvizici dostatečných zkušeností s léčbou (např. kumulace dostatečného množství pacientů, očekávaná účast na vzdělávacích akcích a setkáních Center BH). V akreditovaných centrech lze klást specifické nároky na erudici a počet zdravotnického personálu, vyžadovat nadstandardní farmakovigilanční povinnosti (registr ReMig) a dostatečné technické zázemí. Centra jsou též osvědčeným způsobem regulace přímých nákladů pro plátce zdravotní péče.
Celková síť center je v současnosti přiměřená. Centra BH byla schvalována s cílem zajistit pokrytí péče ve všech krajích. V letech 2019–2021 Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP (Czech Headache Society; CzHS) schválila současných 31 Center BH.
Limitací plného fungování Center BH je, že část nich dosud nemá uzavřené smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami (ZP). Největší praktický dopad má absence smluv s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), která má nejvyšší počet klientů v ČR a zároveň momentálně nejméně smluvních center pro BL migrény. Důsledkem toho jsou:
• zvýšené finanční náklady ZP, např. úhrada výkonů spojených s přechodem pacienta do jiného centra,
• diskomfort pro pacienta, který je řadu let léčen specialistou na bolesti hlavy v centru bez smlouvy s danou ZP a který musí z důvodu indikace BL přejít do jiného centra, a tedy k novému lékaři, se kterým nemá dosud vybudovaný kvalitní vztah pacient-lékař,
• riziko personálního vyčerpání v centrech, která mají smlouvu se všemi ZP; naopak v Centrech BH bez smlouvy s většími ZP lze nyní očekávat dostatečnou personální kapacitu.
Další limitací v aplikaci BL je skutečnost, že přes existenci indikačních kritérií pro zahájení podávání antiCGRP protilátek v ČR je ve velké části center dostupnost BL dále regulována ročními úhradovými limity ZP.
Obecná doporučení CzHS pro organizaci centrové péče v České republice
Doporučení pro Centra BH u pacientů s migrénou vycházejí ze zkušeností s BL u jiných diagnóz s přihlédnutím ke specifikům v léčbě bolestí hlavy a především migrény.
Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy
• certifikována výborem CzHS na dobu 5 let na základě níže uvedených kritérií,
• zachováno poměrné regionální rozložení,
• proces rozšiřování sítě center a akreditace center by měly nadále odpovídat regionálním potřebám,
• výbor CzHS by měl plátcům zdravotní péče předkládat návrhy na nová centra a garantovat jejich způsobilost.
Obecné požadavky na specialistu v oboru léčby bolesti hlavy se zaměřením na biologickou léčbu
• specializovaná způsobilost v oboru neurologie,
• členství v CzHS
• dlouholetá zkušenost v diagnostice a léčbě bolestí hlavy,
• účast alespoň 1x ročně na vzdělávacích akcí v oboru diagnostiky a léčby bolestí hlavy,
• účast na setkáních a dalších aktivitách Center BH,
• znalost indikačních kritérií BL migrény [3],
• kompetentnost k léčbě nežádoucích účinků profylaxe migrény, vč. širokých znalostí o rizicích a kontraindikacích biologické a další cílené terapie bolestí hlavy,
• publikace a/ nebo přednášková činnost k tématu bolestí hlavy (vyžadováno alespoň u vedoucího centra).
Personální a technické vybavení Centra BH
• personální a organizační zajištění celodenního provozu ambulance pro léčbu bolestí hlavy nejméně 3 dny v týdnu,
• neurolog se specializovanou způsobilostí v oboru neurologie s úvazkem ≥ 0,8 (nebo více neurologů se specializovanou způsobilostí, splňujících společně tento rozsah úvazku),
• alespoň jeden neurolog, splňující všechny odborné požadavky na specialistu v oboru léčby bolesti hlavy (viz výše) s úvaz - kem ≥ 0,2,
• zdravotní sestra s úvazkem v Centru BH ≥ 0,8 (nebo více zdravotních sester, splňujících společně tento rozsah úvazku),
• návaznost další péče (není vyžadováno přímo v centru, není nutné smluvní zajištění):
• psycholog
• psychiatr
• neurochirurg
• základní biochemická a hematologická laboratoř
• zobrazovací a fyziologické metody vyšetření CNS
• lůžková neurologická péče
• vybavení pro rozšířenou neodkladnou resuscitaci,
• přiměřené IT vybavení (PC s přístupem k internetu),
• další základní vybavení neurologické ambulance,
• dostupnost lékárny k zajištění distribuce BL.
Rozsah péče Centra BH
• základní diagnostika a diferenciální diagnostika všech typů bolestí hlavy podle ICHD-3 [4],
• farmakoterapie v celém rozsahu léčby migrény (akutní i chronické),
• aplikace biologické léčby:
• subkutánní a/ nebo intravenózní
• terapie bolesti hlavy z nadužívání akutní léčby – znalost detoxikační terapie,
• lokální terapie:
• aplikace onabotulotoxinu A u chronické migrény
• intranazální aplikace 4% lidokainu
• obstřiky okcipitálního nervu
• neurostimulační metody – znalost indikací této neurochirurgické léčby.
Nadstandardní (nepovinná) péče v Centru BH
• akupunktura,
• fyzioterapie,
• podávání léčebného konopí (registrace v Státní agentuře pro konopí pro léčebné použití),
• transkutánní elektrická neurostimulace (TENS),
• další neinvazivní způsoby neuromodulace.
Ambulantní kódy, vykazované v Centru pro BH
• 29021, 29022, 29023, 29111, 29510, 29520,
• 09211, 09213, 09215, 09216, 09219, 09223, 09511, 09513, 09523, 09525, 09543, 09561.
Povinnost zadávání dat do celostátního registru ReMig
• povinná účast všech certifikovaných center bolestí hlavy v Českém registru pacientů s migrénou na biologické léčbě (ReMig).
Další povinnosti Center BH
• vést evidenci o všech pacientech, kterým byla doporučena léčba v tomto centru a kteří splňují platná indikační kritéria pro zahájení BL (tj., i když léčba nebyla zahájena z ekonomických, organizačních nebo jiných důvodů), aby bylo možné na regionální nebo národní úrovni kvantifikovat potřebnou populaci neléčených pacientů a usilovat o možnou nápravu,
• mít zaveden standardní způsob komunikace s ostatními specialisty v oboru neurologie ve spádové oblasti (tj. srozumitelný a jednoduchý postup, jak pacienta do daného centra odeslat),
• mít transparentní způsob rozhodování o pořadí zahájení léčby u pacientů, kteří splňují platná indikační kritéria pro úhradu BL, pokud tato léčba nemůže být zahájena okamžitě z důvodů ekonomických nebo organizačních (např. indikační vizita, čekací listina atd.), aby byl zajištěn spravedlivý přístup všech pacientů k této terapii.
Zdroje
1. Řehulka P, Vrubel M, Nežádal T et al. Socioekonomické dopady bolestí hlavy – příčiny a možnosti ovlivnění. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/ 116(5): 499–503. doi: 10.14735/ amcsnn2020499.
2. GBD 2016 Headache Collaborators Global, regional, and national burden of migraine and tensiontype headache, 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet Neurol 2018; 17(11): 954–976. doi: 10.1016/ S1474-4422(18)30 322-3.
3. Nežádal T, Marková J, Bártková A et al. CGRP monoklonální protilátky v léčbě migrény – indikační kritéria a terapeutická doporučení pro Českou republiku. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/ 116(4): 445–451. doi: 10.14735/ amcsnn2020445.
4. Nežádal T, Marková J, Bártková A et al. Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD-3) – oficiální český překlad. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/ 116(2): 145–152. doi: 10.14735/ amcsnn2020145.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2022 Číslo 3
Nejčtenější v tomto čísle
- Neurologické příznaky asociované s onemocněním COVID-19 podle celostátního online průzkumu
- Ovlivnění spasticity pomocí elektrické stimulace podle Jantsche – pilotní studie
- Stanovisko Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy
- Intracerebrální krvácení při COVID-19