Korelace mezi sebeúctou a soucitem vůči sobě u pacientů s roztroušenou sklerózou – průřezová studie
Autoři:
H. Dahmardeh 1; A. Sadooghiasl 2; E. Mohammadi 2; A. Kazemnejad 3
Působiště autorů:
Ph. D. Student, Department of Nursing, Faculty of Medical Sciences, Tarbiat, Modares University, Tehran, Iran
1; Department of Nursing, Faculty, of Medical Sciences, Tarbiat Modares, University, Tehran, Iran
2; Department of Biostatistics, Faculty, of Medical Sciences, Tarbiat Modares, University, Tehran, Iran
3
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2021; 84/117(2): 169-173
Kategorie:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.48095/cccsnn2021169
Souhrn
Cíl: Tato studie byla provedena s cílem stanovit vztah mezi sebeúctou a soucitem vůči sobě u pacientů s RS. Metody: Tato deskriptivní studie byla provedena na 51 pacientech s RS z několika měst v Íránu. Pacienti byli vybíráni pomocí dostupné metody vzorkování. Pro sběr dat byly u pacientů s RS použity standardní nástroje pro hodnocení sebeúcty a nástroje vytvořené výzkumníky pro hodnocení soucitu vůči sobě. Data byla analyzována pomocí Pearsonova korelačního koeficientu a softwaru SPSS, verze 20. Výsledky: Průměrný věk účastníků studie byl 36,54 let. Většina účastníků byly vdané ženy. Při soucitu k sobě výsledky ukázaly pouze statisticky nevýznamnou korelaci mezi sebeúctou a mírou laskavosti k sobě (r = 0,205), sebehodnocením (r = 0,024), celkovým smyslem pro lidskost (r = 0,111), uvědomělostí (r = 0,24), hledáním podpory (r = 0,145) a tím, že je daný člověk vzorem pro ostatní (r = 0,57) (ve všech případech p > 0,05). Závěr: Poskytnutím vhodných řešení pro zvýšení sebeúcty pacientů s RS a jejich soucitu k sobě samým, u nich dojde ke korekci a zlepšení kvality duševního a nakonec i fyzického stavu.
Klíčová slova:
soucit vůči sobě – roztroušená skleróza – sebeúcta – korelace
Zdroje
1. Wallin MT, Culpepper WJ, Nichols E et al. Global, regional, and national burden of multiple sclerosis 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet Neurol 2019; 18(3): 269–285. doi: 10.1016/ S1474-4422(18)30443-5.
2. Hosseinzadeh A, Baneshi M, Sedighi B et al. Incidence of multiple sclerosis in Iran: a nationwide, population-based study. Public Health 2019; 175: 138–144. doi: 10.1016/ j.puhe.2019.07.013.
3. Hauser SL, Cree BA. Treatment of multiple sclerosis: a review. Am J Med 2020; 133(12): 1380–1390. doi: 10.1016/ j.amjmed.2020.05.049.
4. Paz-Zulueta M, Parás-Bravo P, Cantarero-Prieto Det al. A literature review of cost-of-illness studies on theeconomic burden of multiple sclerosis. Mult Scler Relat Disord 2020: 102162. doi: 10.1016/ j.msard.2020.102162.
5. Kan FP, Hoseinipalangi Z, Ahmadi N et al. Global, regional and national quality of life in patients with multiple sclerosis: a global systematic review and meta-analysis. BMJ Support Palliat Care 2020 [ahead of print]. doi: 10.1136/ bmjspcare-2020-002604.
6. Yazgan YZ, Tarakci E, Tarakci D et al. Comparison of the effects of two different exergaming systems on balance, functionality, fatigue, and quality of life in people with multiple sclerosis: a randomized controlled trial. Mult Scler Relat Disord 2020; 39: 101902. doi: 10.1016/ j.msard.2019.101902.
7. Leavitt VM, Brandstadter R, Fabian M et al. Dissociable cognitive patterns related to depression and anxiety in multiple sclerosis. Mult Scler 2020; 26(10): 1247–1255. doi: 10.1177/ 1352458519860319.
8. Tobore TO. Oxidative/ nitroxidative stress and multiple sclerosis. J Mol Neurosci 2021; 71(3): 506–514. doi: 10.1007/ s12031-020-01672-y.
9. Manjaly ZM, Harrison NA, Critchley HD N et al. Pathophysiological and cognitive mechanisms of fatigue in multiple sclerosis. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2019; 90(6): 642–651. doi: 10.1136/ jnnp-2018-320050.
10. Montalban X, Gold R, Thompson AJ et al. ECTRIMS/ EAN guideline on the pharmacological treatment of people with multiple sclerosis. Mult Scler 2018; 24(2): 96–120. doi: 10.1177/ 1352458517751049
11. Madan S, Pakenham KI. The stress-buffering effects of hope on adjustment to multiple sclerosis. Int J Behav Med 2014; 21(6): 877–890. doi: 10.1007/ s12529-013-9384-0.
12. Amanelahi A, Tardast K, Aslani K. Prediction of depression based on components of self-compassion in girl students with emotional breakdown experience in ahvaz universities. J Clin Psychol 2016; 8(2): 77–88. doi: 10.22075/ JCP.2017.2238.
13. Lichtlé J, Downes N, Engelberg A wt al. The Effects of parent training programs on the quality of life and stress levels of parents raising a child with autism spectrum disorder: a systematic review of the literature. J Autism Dev Disord 2019; 7(3): 242–262. doi: 10.1007/ s40489-019-00190-x.
14. Watson DC. Self-compassion, the ‘quiet ego’ and materialism. Heliyon 2018; 4(10): e00883. doi: 10.1016/ j.heliyon.2018.e00883.
15. Soheylizad M, Yahaghi Amjad E et al. Relationship between self-esteem, resilience and quality of life in patients with type 2 diabetes in Hamadan in 2015. Pajouhan Sci J 2016; 15(1): 1–8. doi: 10.21859/ psj-15011.
16. Hosseini MA, Dejkam M, Mirlashari J. Correlation between academic achievement and self-esteem in rehabilitation students in Tehran University of Social Welfare & Rehabilitation. Iran J Med Edu 2007; 7(1): 137–142.
17. Fekrat F, Ebrahiminejad G, Razavi NV. The relationship of body image and self-esteem with marital adjustment: a study on female employees of Kerman University of Medical Sciences in 2012–2013. J Health Dev 2015; 3(4): 304–312.
18. Neff KD. The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self Ident 2003; 2(3): 223–250. doi: 10.1080/ 15298860390209035.
19. Neff KD, Pisitsungkagarn K, Hsieh YP. Self-compassion and self-construal in the United States, Thailand, and Taiwan. J Cross Cult Psychol 2008; 39(3): 267–285. doi: 10.1177/ 0022022108314544.
20. Iskender M. The relationship between self-compassion, self-efficacy, and control belief about learning in Turkish university students. J Soc Behav Pers 2009; 37(5): 711–720. doi: 10.2224/ sbp.2009.37.5.711.
21. McGehee P, Germer C, Neff K. Core values in mindful self-compassion. Practitioner‘s guide to ethics and mindfulness-based interventions. New York: Springer 2017: 279–293.
22. Robins RW, Hendin HM, Trzesniewski KH. Measuring global self-esteem: construct validation of a single-item measure and the Rosenberg Self-Esteem Scale. Pers Soc Psychol Bull 2001; 27(2): 151–161. doi: 10.1177/ 014 6167201272002.
23. Pullman H, Allik J. Relations of academic and general self-esteem to school achievement. Person Individ Diff 45(6): 559–564. doi: 10.1016/ j.paid.2008.06.017.
24. Shapurian R, Hojat M, Nayerahmadi H. Psychometric characteristics and dimensionality of a Persian version of Rosenberg Self-esteem Scale. Percept Mot Skills 1987; 65(1): 27–34. doi: 10.2466/ pms.1987.65.1.27.
25. Akin A. Self-compassion and loneliness. Int Online J Educ Sci 2010; 2(3): 702–718.
26. Eller L, Rivero-Mendez M, Voss J et al. Depressive symptoms, self-esteem, HIV symptom management self-efficacy and self-compassion in people living with HIV. AIDS Care 2014; 26(7): 795–803. doi: 10.1080/ 09540121.2013.841842.
27. Joachim G, Acorn S. Stigma of visible and invisible chronic conditions. J Adv Nurs 2000; 32(1): 243–248. doi: 10.1046/ j.1365-2648.2000.01466.x.
28. Arslan C. Anger, self-esteem, and perceived social support in adolescence. J Soc Behav Pers 2009; 37(4): 555–564. doi: 10.2224/ sbp.2009.37.4.555.
29. Harris MA, Orth U. The link between self-esteem and social relationships: a meta-analysis of longitudinal studies. J Pers Soc Psychol 2020; 119(6): 1459–1477. doi: 10.1037/ pspp0000265.
30. Neff K. Self-compassion: an alternative conceptualization of a healthy attitude toward oneself. Self Ident 2003; 2(2): 85–101. doi: 10.1080/ 15298860390129863.
31. Borji M, Memaryan N, Khorrami Z et al. Spiritual health and resilience among university students: the mediating role of self-esteem. Pastoral Psychol 2020; 69(1): 1–10. doi: 10.1007/ s11089-019-00889-y.
32. Alavian SM, Kachouei H, Moghani LM et al. Marital adjustment in patients with chronic viral hepatitis versus healthy controls. Iran J Psychiatry 2006; 1(4): 153–157.
33. Erol RY, Orth U. Self-esteem and the quality of romantic relationships. Eur Psychol 2017; 21(4): 274–283. doi: 10.1027/1016-9040/a000259.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2021 Číslo 2
Nejčtenější v tomto čísle
- Mortonova neuralgie, metatarzalgie
- Nemoc moyamoya
- Správná a chybná pojmenování obrázků pro náročnější test písemného Pojmenování obrázků a jejich vybavení (dveřní POBAV)
- Střevní mikrobiota a poruchy autistického spektra