Využití vakuově-kompresní terapie v léčbě syndromu karpálního tunelu jako součást fyzioterapie – pilotní studie
Autoři:
R. Poděbradská 1,2; M. Janura 3; J. Průcha 4; M. Nevrlý 5; M. Elfmark 3; E. Minks 6
Působiště autorů:
Rehabilitace REHEX – EDU, v. o. s., Lipová-lázně
1; Department of Health Promotion, Faculty of Sports Studies, Masaryk University, Brno, Czech Republic
2; Department of Natural Sciences in Kinanthropology, Faculty of Physical Culture, Palacký University, Olomouc, Czech Republic
3; Department of Health Care Disciplines and Population Protection, Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University in Prague, Czech Republic
4; Department of Neurology, University Hospital in Olomouc, Czech Republic
5; First Department of Neurology, Faculty of Medicine, Masaryk Univerzity and St. Anne´s Faculty Hospital, Brno, Czech Republic
6
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2019; 82(3): 345-348
Kategorie:
Krátké sdělení
doi:
https://doi.org/10.14735/amcsnn2019345
Souhrn
Cíl: Cílem této pilotní studie bylo vyhodnotit efekt kombinace kinezioterapie a vakuově-kompresní terapie u pacientů se syndromem karpálního tunelu (carpal tunnel syndrome; CTS). Sekundárním cílem bylo sledovat korelaci mezi subjektivními příznaky a výsledky objektivního měření.
Metodika: Deset pacientů (šest žen; věkový průměr 55,0 ± 12,7 roku) s osmnácti hodnocenými horními končetinami, indikovaných k chirurgické léčbě CTS, absolvovalo šest individuálních kinezioterapií a deset aplikací vakuově-kompresní terapie. Efekt intervence byl hodnocen pomocí EMG a vizuální analogové škály bolesti.
Výsledky: Výsledky EMG neprokázaly po terapii statisticky významné rozdíly v měření distální motorické latence, velikosti senzitivní amplitudy a senzitivní rychlosti vedení vzruchu. Velikosti hodnot na vizuální analogové škále bolesti se však signifikantně snížila (p = 0,001). V měřených parametrech CTS jsme nalezli velké inter-individuální rozdíly. Devět pacientů nepodstoupilo chirurgickou léčbu ještě rok po ukončení intervence.
Závěr: Po terapii sestávající z kinezioterapie a vakuově-kompresní terapie došlo ke snížení výskytu typických příznaků CTS.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Klíčová slova:
syndrom karpálního tunelu – kinezioterapie – vakuově-kompresní terapie
Zdroje
1. Wahab KW, Sanya EO, Adebayo PB et al. Carpal tunnel syndrome and other entrapment neuropathies. Oman Med J 2017; 32(6): 449–454. doi: 10.5001/ omj.2017.87.
2. Smrčka M, Vybíhal V, Němec M. Syndrom karpálního tunelu. Neurol praxi 2007; 8(4): 243–246.
3. Kurča E. Syndróm karpálného tunela. Cesk Slov Neurol N 2009; 72/ 105(6): 499–510.
4. Vaverka M. Karpální tunel a neurochirurg – zkušenosti po 2 200 operacích. Cesk Slov Neurol N 2012; 75/ 108(1): 44–50.
5. Fernández-de-Las-Peñas C, Cleland J, Palacios-Ceña M et al. Effectiveness of manual therapy versus surgery in pain processing due to carpal tunnel syndrome: a randomized clinical trial. Eur J Pain 2017; 21(7): 1266–1276. doi: 10.1002/ ejp.1026.
6. Minsk E, Minksová A, Brhel P et al. Profesionální syndrom karpálního tunelu. Neurol praxi 2014; 15(5): 234–239.
7. Poděbradská R, Machová L. Syndrom karpálního tunelu v kontextu funkčních poruch pohybového systému. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114(2): 174–179. doi: 10.14735/ amcsnn2018174.
8. Poděbradský J, Poděbradská R. Fyzikální terapie – manuál a algoritmy. Praha: Grada Publishing 2009.
9. Kadaňka Z, Dufek J, Hromada J. Standard elektrofyziologického vyšetření syndromu karpálního tunelu pro potřeby hlášení choroby z povolání. [online]. Available from URL: https:/ / www.czech-neuro.cz/ archiv/ clanek/ 4-Sy-karpalniho-tunelu/ index.html.
10. Ridzoň P, Ehler E, Urban P et al. Normativní hodnoty parametrů vedení pro nervus ulnaris a nervus medianus měřené standardizovaným způsobem. Cesk Slov Neurol N 2014; 77/ 110(2): 210–215.
11. Dufek J. Profesionální syndrom karpálního tunelu. Neurol praxi 2006; 7(5): 254–256.
12. Kamel DM, Hamed NS, Abdel Raoof NA et al. Pulsed magnetic field versus ultrasound in the treatment of postnatal carpal tunnel syndrome: a randomized controlled trial in the women of an Egyptian population. J Adv Res 2017; 8(1): 45–53. doi: 10.1016/ j.jare.2016.11.001.
13. Hashempur MH, Naseri M, Ashraf A. Carpal tunnel syndrome in lactation: a challenging issue. Women Health Bull 2015; 2(4): e31414. doi: 10.17795/ whb-31414.
14. McCulloch JM Jr. Vacuum-compression therapy for the treatment of an ischemic ulcer. Phys Ther 1993; 73(3): 165–169. doi: 10.1093/ ptj/ 73.3.165.
15. Frank C, Kobesova A, Kolar P. Dynamic neuromuscular stabilization & sports rehabilitation. Int J Sports Phys Ther 2013; 8(1): 62–73.
16. Cohen J. Statistical power analysis for the behavioural sciences. New York: Academic Press 1988.
17. Tal-Akabi A, Rushton A. An investigation to compare the effectiveness of carpal bone mobilisation and neurodynamic mobilisation as methods of treatment for carpal tunnel syndrome. Man Ther 2000; 5(4): 214–222. doi: 10.1054/ math.2000.0355.
18. Wolny T, Saulicz E, Linek P et al. Effect of manual therapy and neurodynamic techniques vs ultrasound and laser on 2PD in patients with CTS: a randomized controlled trial. J Hand Ther 2016; 29(3): 235–245. doi: 10.1016/ j.jht.2016.03.006.
19. Rozmaryn LM, Dovelle S, Rothman ER et al. Nerve and tendon gliding exercises and the conservative management of carpal tunnel syndrome. J Hand Ther 1998; 11(3): 171–179. doi: 10.1016/ S0894-1130(98)80035-5.
20. Oskouei AE, Talebi GA, Shakouri SK et al. Effects of neuromobilization maneuver on clinical and electrophysiological measures of patients with carpal tunnel syndrome. J Phys Ther Sci 2014; 26(7): 1017–1022. doi: 10.1589/ jpts.26.1017.
21. Goyal M, Mehta S, Rana N et al. Motor nerve conduction velocity and function in carpal tunnel syndrome following neural mobilization: a randomized clinical trial. Int J Health Allied Sci 2016; 5(2): 104–110. doi: 10.4103/ 2278-344X.180434.
22. Piazzini DB, Aprile I, Ferrara PE et al. A systematic review of conservative treatment of carpal tunnel syndrome. Clin Rehabil 2007; 21(4): 299–314. doi: 10.1177/ 0269215507077294.
23. Gupta R, Rowshan K, Chao T et al. Chronic nerve compression induces local demyelination and remyelination in a rat model of carpal tunnel syndrome. Exp Neurol 2004; 187(2): 500–508. doi: 10.1016/ j.expneurol.2004.02.009.
24. Khadir SA, Chatterjee SP. Effect of vacuum compression therapy on lower limb vascular parameters in people with type 2 diabetes. Int J Ther Rehabil 2015; 22(9): 421–426. doi: 10.12968/ ijtr.2015.22.9.421.
25. Pitr K, Průcha J, Resl V et al. Vakuově-kompresní terapie: hemodynamická metoda fyzikální léčby – pět let výzkumů a zkušeností. Rehabil fyz Lék 2001; 8(1): 18–32.
26. Ticháček J, Štvrtinová V, Gúth A et al. Kvantifikace vlivu vakuově-kompresní terapie na přímé zvýšení dodávky kyslíku léčené končetině. Rehabil fyz Lék 2013; 20(2): 95–108
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2019 Číslo 3
Nejčtenější v tomto čísle
- Test mince v ruce k detekci předstírání oslabeného paměťového výkonu ve srovnání s mírnou kognitivní poruchou a s mírnou demencí u Alzheimerovy nemoci
- Neuromuskulární choroby a gravidita
- Měření terče zrakového nervu a sítnice pomocí optické koherentní tomografie u nově diagnostikované idiopatické intrakraniální hypertenze bez ztráty zraku
- Využití vakuově-kompresní terapie v léčbě syndromu karpálního tunelu jako součást fyzioterapie – pilotní studie