Inkontinenční dermatitida – současné poznatky o etiologii, diagnóze a prevenci
Inkontinenční dermatitida – současné poznatky o etiologii, diagnóze a prevenci
Dermatitida související s inkontinencí (IAD) je typem iritační kontaktní dermatitidy, která vzniká v důsledku chemického a fyzického dráždění kůže, což vyvolává zánět a následné poškození kůže. Fakt, že v současné Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN verze 10) nelze provést kódování tohoto poškození kůže, je příčinou odlišných informací o prevalenci a incidenci IAD. Zdravotníci v klinické praxi obtížně identifikují příznaky IAD a mají problém s jejich odlišením od dekubitů. Ve zdravotnických systémech, v nichž je výskyt dekubitů užíván jako ukazatel/ indikátor posouzení kvality péče a jejichž výskyt pak souvisí s úhradou péče, může mít nesprávně stanovená diagnóza potenciálně vážné důsledky. Management péče o IAD by se měl zaměřit na čištění kůže, odstranění nečistot, odpovídající debridement a snížení mikrobiální zátěže. Důležitá je dostatečná hydratace pokožky, její zvláčnění, které napomáhá k úpravě bariérových schopností kůže. Vhodné postupy péče musí být zaměřeny na udržení a zvýšení obsahu vody v pokožce, snížení ztráty transepidermální vody a obnovení mezibuněčné lipidové struktury. Vhodná je také aplikace produktů ovlivňujících odolnost kůže a podporujících bariérovou funkci kůže tím, že vytváří ochrannou nepropustnou nebo částečně propustnou vrstvu jako bariéru na kůži.
Klíčová slova:
inkontinenční dermatitida – znalosti – management – diagnostika
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
:
D. Beeckman
:
Department of Public Health, University Centre for Nursing and Midwifery, Ghent University, Ghent, Belgium
:
Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(Supplementum1): 28-30
:
Original Paper
prolekare.web.journal.doi_sk:
https://doi.org/10.14735/amcsnn2016S28
Dermatitida související s inkontinencí (IAD) je typem iritační kontaktní dermatitidy, která vzniká v důsledku chemického a fyzického dráždění kůže, což vyvolává zánět a následné poškození kůže. Fakt, že v současné Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN verze 10) nelze provést kódování tohoto poškození kůže, je příčinou odlišných informací o prevalenci a incidenci IAD. Zdravotníci v klinické praxi obtížně identifikují příznaky IAD a mají problém s jejich odlišením od dekubitů. Ve zdravotnických systémech, v nichž je výskyt dekubitů užíván jako ukazatel/ indikátor posouzení kvality péče a jejichž výskyt pak souvisí s úhradou péče, může mít nesprávně stanovená diagnóza potenciálně vážné důsledky. Management péče o IAD by se měl zaměřit na čištění kůže, odstranění nečistot, odpovídající debridement a snížení mikrobiální zátěže. Důležitá je dostatečná hydratace pokožky, její zvláčnění, které napomáhá k úpravě bariérových schopností kůže. Vhodné postupy péče musí být zaměřeny na udržení a zvýšení obsahu vody v pokožce, snížení ztráty transepidermální vody a obnovení mezibuněčné lipidové struktury. Vhodná je také aplikace produktů ovlivňujících odolnost kůže a podporujících bariérovou funkci kůže tím, že vytváří ochrannou nepropustnou nebo částečně propustnou vrstvu jako bariéru na kůži.
Klíčová slova:
inkontinenční dermatitida – znalosti – management – diagnostika
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Sources
1. Meyer I, Richter HE. Impact of fecal incontinence and its treatment on quality of life in women. Womens Health (Lond Engl) 2015;11(2):225– 38. doi: 10.2217/ whe.14.66.
2. Beeckman D, Van Lancker A, Van Hecke A, et al. A systematic review and meta-analysis of incontinence-associated dermatitis, incontinence, and moisture as risk factors for pressure ulcer development. Res Nurs Health 2014;37(3):204– 18. doi: 10.1002/ nur.21593.
3. Gray M, Beeckman D, Bliss DZ, et al. Incontinence-associated dermatitis: a comprehensive review and update. J Wound Ostomy Continence Nurs 2012;39(1):61– 74. doi: 10.1097/ WON.0b013e31823fe246.
4. Beeckman D. Proceedings of the Global IAD expert panel. Incontinence-associated dermatitis: moving prevention forward. [online]. Available from URL: www.woundsinternational.com.
5. Black JM, Gray M, Bliss DZ, et al. (2011) MASD part 2: incontinence-associated dermatitis and intertriginous dermatitis: a consensus. J Wound Ostomy Continence Nurs 2011;38(4):359– 70. doi: 10.1097/ WON.0b013e31822272d9.
6. Gray M, Black JM, Baharestani MM, et al. Moisture-associated skin damage: overview and pathophysiology. J Wound Ostomy Continence Nurs 2011;38(3):233– 41. doi: 10.1097/ WON.0b013e318215f798.
7. Doughty D, Junkin J, Kurz P, et al. Incontinence-associated dermatitis: consensus statements, evidence-based guidelines for prevention and treatment, and current challenges. J Wound Ostomy & Continence Nurs 2012;39(3):303– 15. doi: 10.1097/ WON.0b013e3182549118.
8. Kottner J, Ludriksone L, Garcia Bartels N, et al. Do repeated skin barrier measurements influence each other‘sresults? An explorative study. Skin Pharmacol Physiol 2014;27(2):90– 6. doi: 10.1159/ 000351882.
9. Bouwstra JA, De Graaff A, Gooris GS, et al. Water distribution and related morphology in human stratum corneum at different hydration levels. J Invest Dermatol 2003;120(5):750– 8.
10. Choi EH, Man MQ, Xu P, et al. Stratum corneum acidification is impaired in moderately aged human and murine skin. J Invest Dermatol 2007;127(12):2847– 56.
11. Hachem JP, Crumrine D, Fluhr J, et al. pH directly regulates epidermal permeability barrier homeostasis, and stratum corneum integrity/ cohesion. J Invest Dermatol 2003;121(2):345– 53.
12. Gray M, Ratliff C, Donovan A. Perineal skin care for the incontinent patient. Adv Skin Wound Care 2002;15(4):170– 5.
13. Morris L. Flexi-Seal® faecal management system for preventing and managing moisture lesions. Wounds UK 2011;7(2):88– 93.
14. Palese A, Carniel G. The effects of a multi-intervention incontinence care program on clinical, economic, and environmental outcomes. J Wound Ostomy Continence Nurs 2011;38(2):177– 83. doi: 10.1097/ WON.0b013e 31820af380.
15. Lichterfield A, Hauss A, Surber C, et al. Evidence-based skin care: a systematic literature review and the development of a basic skin care algorithm. J Wound Ostomy Continence Nurs 2015;42(5):501– 24. doi: 10.1097/ WON.0000000000000162.
16. Beeckman D, Woodward S, Gray M. Incontinence-associated dermatitis: step-by-step prevention and treatment. Br J Community Nurs 2011;16(8):382– 9.
17. Beeckman D, Verhaeghe S, Defloor T, et al. A 3-in-1 perineal care washcloth impregnated with dimethicone 3% versus water and pH neutral soap to prevent and treat incontinence-associated dermatitis: a randomized, controlled clinical trial. J Wound Ostomy Continence Nurs 2011;38(6):627– 34. doi: 10.1097/ WON.0b013e31822efe52.
18. Houwing RH, Arends JW, Dijk MR, et al. Is the distinction between superficial pressure ulcers and moisture lesions justifiable? A clinical-pathologic study. Skinmed 2007;6(3):113– 7.
Labels
Paediatric neurology Neurosurgery NeurologyArticle was published in
Czech and Slovak Neurology and Neurosurgery
2016 Issue Supplementum1
Most read in this issue
- The Importance and Limits of the Pressure Ulcer Surgical Debridement
- Sorrorigens Wounds, Their Identification and Treatment Process
- Incontinence-associated Dermatitis – Current Knowledge on Etiology, Diagnosis and Prevention
- The Relevance of Pressure Mapping System in Wheelchair Mobility